Historie oddílu

Historie oddílu se začíná psát v roce 1978 ve chvíli, kdy si pár dospěláků uvědomilo, že nemá kam dát své malé děti, takže pod vedením Lenky a Věry vznikl Pidioddíl, který tenkrát tvořili 4 děti, mezi nimiž byla třeba Ťapka. Společně v létě vyrazili na první tábor, který však nebyl ve Vápně, ale na Lobendavě. Postupně začali přicházet i další noví členové, jako byl Šotek, Hrom nebo Ája. Do vedení oddílu se zapojil i Charlie. Místo skautských stezek se tenkrát plnila Malá a Velká ťapka a neměli ještě Mustangy, ale Ponny. Časem se rozrostl oddíl tak, že se kluci rozhodli oddělit a přešli do vlastních oddílů, holky zůstaly, a tak vznikli v roce 1981 Čtveráci, kteří jeli následující rok na první letní tábor do Vápna, kam od té doby jezdí nepřetržitě až dodnes.

Vznik družin Klokanů, Zeber a jejich pokřiků mají na svědomí tehdejší první rádkyně družinek - Ježek a Borůvka - (Klokani měli původně trochu jiný pokřik, než mají dnes.)

S nápadem vést pravidelná zápolení o Stříbrnou sekeru a Stříbrný kotlík, přišel Charlie. Původně se na ně nezaznamenávali vítězové, to přišlo až časem.

Během táborové hry Cesta krytých vozů, v roce 1988, navázal náš oddíl spolupráci s tehdejším oddílem kluků tzv. Dvojkou, kterou tehdy vedl Ještěr. Oddíl se však bohužel časem rozpadl a někteří kluci přešli k nám do roverů, namátkou třeba Jimák, Méďa a Píďala.

Historie střediska

Středisko Mustang vzniklo z touhy obnovit skautské ideály v dobách, kdy to nebylo jednoduché. Jeho zakladatelem byl Yukon, který v 50. letech čerpal inspiraci z amerického filmu „Koně se nestřílejí“ o stádu divokých mustangů a z písně Texe Rittera „Nebeský jezdci“. Na základě těchto motivů vytvořil nejen jméno střediska, ale i jeho píseň a jedinečný pokřik.
Významný zlom přišel v roce 1968 během Pražského jara, kdy bylo oficiálně oznámeno obnovení činnosti Junáka. Yukon zorganizoval střediskový tábor v Louňovicích pod Blaníkem, kterého se zúčastnily čtyři oddíly skautů a dvě smečky vlčat. Středisko však čelilo konfliktu mezi staršími skauty, kteří zůstávali věrní tradičnímu pojetí skautingu z 40. let, a mladšími členy, kteří skauting částečně zaměňovali s trampingem a woodcraftem. Tento rozpor musela řešit i Pražská rada Junáka, jejímž členem byl Charlie (Karel Švehla).
Charlie, tehdy zkušený organizátor a člen střediska Psohlavci, se rozhodl vstoupit do Mustangu a pomoci řešit jeho vnitřní problémy. Po odchodu vedoucích kvůli emigraci v roce 1968 převzal vedení 53. oddílu skautů i celého střediska. Přestože Mustang fungoval úspěšně, byl v roce 1970 nucen ukončit činnost kvůli tlaku tehdejšího režimu.
Po přestěhování do Liberce Charlie pokračoval v práci pro skauting. Ve spolupráci s Milošem Zapletalem (Zetem) vytvořili oddíly turistiky mládeže, které působily pod hlavičkou tělovýchovných jednot. Tato organizace byla vhodnou formou krytí pro skautskou činnost. V roce 1971 tak začaly fungovat oddíly při TJ Lokomotiva Liberec a TJ Ještěd Liberec, později přibyly i další. Liberečtí Mustangové (1972) navázali na odkaz pražského střediska – používali stejnou symboliku i strukturu, kterou kdysi vymyslel Yukon.
Znak s lukem a šípem, původně symbolem oddílů turistiky TJ Dynamo Liberec, se stal ikonou Mustangů. I po roce 1990, kdy bylo možné obnovit oficiální skautskou činnost, si Mustangové uchovali svou identitu a tradice. Díky jejich úsilí zůstala zachována čísla oddílů i historické symboly.
Charlie, jako zakladatel Mustangů, často zdůrazňuje, že historie střediska a jeho symboly představují důležitý odkaz, na který mohou být členové hrdí. Šátky, znak a vlajky připomínají nejen minulost, ale i hodnoty, které Mustangové po desetiletí udržují a předávají dalším generacím.
pro více info: http://mustang-lbc.cz/historie/